ABSTRAKTA lékařské sekce


1. Neonatologie v čase – úvodní slovo

Borek Ivo – Brno

Vývoj české perinatologie a neonatologie, „zlatá devadesátá léta“, organizační a léčebné milníky, srovnání se světovou špičkou. Poslední dekáda ve znamení humanizace peri- a neonatologie, zavádění prvků vývojové péče, rooming-in pro nedonošené děti.

Současné trendy, kontroverze, dilemata, nastínění budoucnosti.


2. RI pro nedonošené děti v průběhu desetiletí

Zmeškalová Stanislava, Opálková Pavla – Brno

Péče o nezralé děti má dynamický vývoj. Během uplynulého desetiletí se v neonatologii zabydlely nové trendy nejen ve sféře medicínské, ale i ošetřovatelské. Pobyt matky spolu s nezralým novorozencem je důležitou součástí péče o dítě a matku. Od roku 2012 je ve fakultní nemocnici Brno oddělení, poskytující péči extrémně a velmi nezralým dětem v systému Rooming-in. Spolu se zahájením provozu tohoto specifického oddělení se začala sbírat data, sledující gestační stáří, hmotnost dítěte, způsob a druh výživy dětí. Dalšími sledovanými parametry jsou délka hospitalizace dětí, pobyt matky, pobyt matky společně s dítětem.Vzhledem k velikosti a délce sbíraných dat mohou být takto získané výstupy přínosné pro další směřování péče o tyto děti.Společně s prezentovanými daty se pokusíme zavzpomínat na úsměvné, ale i vážné události z minulých let.


3. Postavení neinvazivní podpory v dnešní neonatologii

Juren Tomáš – Brno

Neinvazivní dechová podpora má nezastupitelné místo v péči o novorozence. Je využívána při resuscitaci a stabilizaci na porodním sále, v úvodní léčbě respirační tísně novorozence i při dlouhodobé léčbě chronického plicního onemocnění. Za posledních 50 let prošla neinvazivní podpora vývojem, který její využití a poznání dále rozšiřuje. Přesto zůstávají otázky, na které se hledají uspokojivé odpovědi. Mezi ně patří využití u donošených a lehce nedonošených novorozenců.


4. Novinky v neonatologii – Inspirace z Německa

Ševčíková Andrea, Pumprlová Marcela – Zlín

Prezentace je zaměřená na představení novinek zavedených v perinatologickém centru ve Zlíně za posledních 10let, kde jsme čerpali z návštěvy Švédska a Německa.

V německém Passově byl vyvinut a implementován nový typ konceptu jednotek intenzivní péče, který spojuje různé oblasti odborných znalostí, jako je lékařská technologie, architektura, interiérový design, ale také práce lékařů a sester. V téhle dětské nemocnici se rodiče předčasně narozených dětí a dětí ohrožených na životě maximálně zapojují do péče a prosazují zde maximální kontakt rodičů s dítětem.

Jejich posláním je být blízko, být kompetentní a být lidský.

Za poslední roky jsme čerpali ze zkušeností a zavedli novinky na našem oddělení, v podobě stabilizace nezralého novorozence na lůžku LIFESTART při nepřerušeném pupečníku, zaměřili jsme se na bonding extrémně nezralých novorozenců na porodním sále s propracovaným termomanagementem. Zapojili jsme rodiče do péče, analyzujeme mateřské mléko a pracujeme na cue based feedingu.

Při implementaci novinek jsou středem zájmu potřeby pacientů a jejich rodičů.


5. Všude dobře, doma nejlíp? Aneb problematika domácích porodů

Redl Ondřej – Ostrava


6. Právní aspekty domácích porodů

Jimramovský Tomáš – Brno


7. Osmileté zkušenosti s péčí o nezralé novorozence s perzistující tepennou dučejí.

Zavřelová Zuzana – Brno

Od roku 2013 trvá systematická spolupráce našeho oddělení s oddělením dětské kardiologie Fakultní nemocnice Brno v péči o nezralé novorozence se zvýšeným rizikem výskytu perzistující tepenné dučeje. Moje přednáška se opírá o retrospektivně zpracované výsledky této péče mezi roky 2013 až 2020. Tyto se významně neliší od současných literárních údajů a bohužel jen potvrzují, že v dnešní době není léčebný postup, který by bylo možné obecně doporučit u všech nezralých novorozenců včetně extrémně nezralých. A tak zůstává péče o nezralé novorozence s perzistující tepennou dučejí asi nejvíc kontroversním tématem v neonatologii.


8. Když pro léky, tak jedině do knihovny!

Lebeda Jan – Zlín


9. Zavádění paliativní péče na novorozenecké JIP

Jimramovský Tomáš – Brno


10. Enteroragie

Fridrichová Věra – Brno

Souhrn: enteroragie je v posledních 2 letech nepříjemnou komplikací průběhu hospitalizace předčasně narozených dětí na našem novorozeneckém oddělení. Ve zpracovaném souboru několika desítek novorozenců jsem hledala napříč rizikovými faktory příčinnou souvislost. U 60 % novorozenců souvisela čerstvá krev ve stolici s transfuzí erymasy. V naprosté většině případů se jednalo o souhru několika rizikových událostí. Stěžejním jmenovatelem byla alimentace. V prezentaci se pokusím přiblížit některá naše interní opatření a doporučení, kterými se snažíme intestinálnímu krvácení předcházet.


11. Syndaktylie, polydaktylie

Dostálková Věra – Zlín


12. Lékař a politika?

Kantor Lumír – Olomouc


13. Hranice viability

Hálek Jan – Olomouc


14. Co potřebuje neonatolog vědět o preeklampsii.

Staníková Andrea – Brno

Preeklampsie je multisystémové, na graviditu vázané onemocnění, které svými komplikacemi ohrožuje zdraví a někdy i život těhotné ženy, jejího plodu a novorozence. V České republice se tato problematika týká asi 6 % všech těhotenství, závažnější časná forma se vyskytuje u 1 % těhotných žen. Vývoj plodu je ohrožen především intrauterinní růstovou retardací (IUGR), která může v nejtěžších případech končit až intrauterinním úmrtím plodu. Novorozenec je ohrožen především „iatrogenní“ prematuritou. K indikaci předčasného ukončení těhotenství vede progrese IUGR, abrupce placenty nebo rozvoj závažných komplikací u těhotné ženy. Cílem přednášky je stručné shrnutí základních poznatků o preeklampsii pro neonatologa.


15. Bonding u císařského řezu

Heroldová Sandra – Ostrava


16. Klinicko – logopedická péče na Neonatologickém oddělení

Červenková Barbora – Brno

Všechny předčasně narozené děti jsou ohroženy vznikem averzivních reakcí při příjmu potravy, ale jen u části z nich tyto obtíže přetrvávají v průběhu dětství. Podstatné je to, zda objevíme to, co přesně jim při kojení či krmení vadí, co jim není příjemné. Důvody, proč dítě, které se narodilo předčasně a začíná být kojeno, nechce dostatečně otevřít ústa a tlačí jazyk do patra, může být celá řada. Příspěvek je věnován rozvaze, co tento stav může způsobovat, a co s ním můžeme dělat. Smyslem práce klinického logopeda na neonatologickém oddělení je zajistit, aby se děti při příjmu potravy cítily co nejkomfortněji, aby i později v raném dětství mohly považovat příjem potravy za příjemnou činnost.


17. Dětská klinická psychologie – neodmyslitelná součást oboru neonatologie

Hana Jahnová – Brno

Daniela Sobotková – Praha

Iva Burešová – Praha

Příspěvek seznamuje odbornou neonatologickou veřejnost s přínosem a náplní péče dětského klinického psychologa jako člena neonatologického týmu. Shrnuje klinické poznatky a zkušenosti za více jak 20 let péče o předčasně narozené děti, popisuje současný stav klinicko-psychologické péče o tyto děti v rámci ČR a zmiňuje návrhy na její zlepšení.


18. Porod císařským řezem a jeho vliv na novorozence a kojence

Jabandžiev Petr – Brno


19. I méně významná perinatální rizika mohou znamenat vážnou diagnózu

Tománková Lenka – Boskovice

Děti s rizikovou perinatální anamnézou jsou ohroženy poruchami následného vývoje, závažnost těchto rizik určuje šíři následné péče, která je zaměřená na

prevenci, vyhledávání a léčbu specifických následků perinatální zátěže. Řada rizik, jejich závažnost či souvislosti mohou být ale skryty a manifestovat se během vývoje dítěte v míře předem nepředpokládané. Nelze ani vyloučit souvislost mezi zátěží genetickou a perinatální. Péče o děti s perinatálními riziky či poruchami vývoje je mnohdy velmi specifická, dlouhodobá nebo i celoživotní; vždy by však měla být komplexní.


20. Chronická polycytémie

Hlavatá Mária – Brno

S polycytémii donošených novorozenců se setkáváme zhruba v 1-5% případech. U nedonošených novorozenců pod 34. týden gestace je tato diagnóza vzácná. Nejvíc ohroženou skupinou sú děti s IUGR, hypotrofické i hypertrofické plody, děti matek s diabetem, kuřaček nebo matek s preeklampsii. Klinický průběh bývá ve většině případů asymptomatický. Pokud se objeví symptomy, je nutné je odlišit od jiných klinických jednotek. V terapii dominuje dostatečná hydratace a monitorace. Kontroverzní zůstává použití parciální výměnné transfuze (PET) a její benefity. Právě k PET bylo přistoupeno v terapii polycytémie v kazuistice z naší kliniky.


21. Screening sluchu na Neonatologickém odd. FN Brno

Szetei Martin – Brno

Cílem screeningu sluchu je včasné odhalení poruchy sluchu. Díky včasnému odhalení poruchy sluchu, je možné včas zahájit adekvátní sluchovou rehabilitaci, ve snaze zlepšit podmínky pro vývoj řeči a zabránit tak opoždění vývoje komunikačních a sociálních dovedností dítěte. Screening sluchu lze provádět již v novorozeneckém věku, kdy lze zachytit vrozené poruchy sluchu, či poruchy vzniklé vlivem perinatálních komplikací. K vyšetření se používá měření transientně evokovaných otoakustických emisí (TEOAE), nebo měření potenciálů mozkového kmene na sluchový stimul (BERA – brainstem evoked response audiometry). V současnosti je vyšetření součástí standardních vyšetření v novorozeneckému věku a provádí se v souladu s Metodickým pokynem dle Věstníku MZ ČR. Plošný screening všech novorozenců na Neonatologickém odd. FN Brno se provádí od roku 2013. Za tuto dobu se v naší porodnici narodilo přes 55000 novorozenců. Vyzkoušeli jsme několik přístrojů k vyšetření TEOAE i BERA a několikrát si prošli obdobím nejistoty při jejich zavádění či technických výpadcích. Zavedli jsme ambulanci pro 1. rescreening nevýbavných dětí a navázali spolupráci se spádovým centrem pro poruchy sluchu Klinikou dětské ORL FN Brno. V přednášce se věnuji získaným výsledkům za uvedené období. Lze z takto získaných dat vyvodit nějaké závěry, doporučení či poučení do dalšího období? Nebo je „povinný“ novorozenecký screening sluchu jen o dvou „křížcích“ v propouštěcí zprávě?


22. Kongenitální stridor

Bučková Hana – Ostrava


23. Symptomatický průběh onemocnění COVID-19 u novorozence

Dubanská Lenka – Brno

Onemocnění COVID-19, jehož původcem je koronavirus SARS-CoV-2 patřící k respiračním virům, se poprvé objevilo v čínské provincii Wu-chan v prosinci 2019 a později propuklo v celosvětovou pandemii. Jak již víme, klinický průběh u dospělých může být velmi různorodý – od bezpříznakového průběhu, přes ztrátu čichu či chuti až k respiračnímu selhání. Jaký je však typický průběh této infekce u novorozence a jaké jsou nejčastější cesty přenosu? Jak závažný stav může tato infekce u novorozence vyvolat? Ačkoliv studií týkajících se průběhu, prevence či léčby tohoto onemocnění u dospělých je mnoho, dat a výzkumů spojujících COVID-19 a novorozence je doposud velmi málo, a ačkoliv většina z nich zahrnuje nanejvýš jednotky tisíc pacientů, je možno z nich již jisté závěry vyvodit. Měli bychom být tedy u pozitivně testovaného novorozence obezřetní? Jako příklad uvedu kazuistiku z našeho oddělení, po které si jistě na předchozí otázku odpovíte kladně.


24. Objektivizace okamžitého účinku Vojtovy metody u předčasně narozených novorozenců

Jana Slováková, Zdeněk Svoboda, Alena Svobodová – Olomouc

Fyzioterapie na novorozeneckém oddělení se stala nedílnou součástí komplexní péče a jako taková se musí neustále přizpůsobovat potřebám moderní neonatologie. Vojtova reflexní lokomoce (VRL) je jednou z nejužívanějších metod v terapii novorozenců a kojenců v České republice. VRL představuje neurofyziologický koncept, využívající definované polohy se současnou stimulací specifických zón na těle. Tato forma reflexní stimulace generuje globální motorické vzory a podporuje tak dozrávání spojů v mozku předčasně narozeného dítěte. Problémem zůstává nízká evidence, která by podpořila použití VRL u předčasně narozených novorozenců, vedla ke zkvalitnění fyzioterapeutické péče. Na novorozeneckém oddělení Fakultní nemocnice Olomouc proběhla od března 2020 do dubna 2021 pilotní studie zkoumající okamžitý efekt VRL na spontánní motoriku novorozenců. Zkoumaný soubor tvořilo 34 předčasně narozených dětí. Každé z nich podstoupilo terapii VRL, model reflexního plazení. Pro hodnocení motoriky byla použita tlaková podložka (Tekscan Conformat System®). Výsledky studie budou publikovány na konferenci.


25. Sociální problematika v neonatologii – vývoj náhradní rodinné péče.

Kučera Marek – Brno

Cílem sdělení je v historickém kontextu ukázat vývoj náhradní rodinné péče a současný stav na NO FN Brno, s akcentací na novou formu – přechodnou pěstounskou péči. Prezentovat statistické údaje sociálně ohrožených dětí při propuštění z porodnice a varianty dalšího průběhu formou 3 kazuistik.